vod

 

Plemeno posvátná birma jsem poprvé uviděla v encyklopedii koček, kterou mi přivezla ukázat kamarádka. Na první pohled jsem se do modrookých chlupáčků zamilovala. Vypadali úplně jinak, než kočky co jsme mívali doma - to byly klasické venkovní číči, které se přišly domů pomazlit, najíst, vyspat a zase frr ven za novým dobrodružstvím. Vždycky jsem si přála, až budu mít vlastní bydlení, nějakou kočičku si pořídit a jak jsem uviděla birmičky a ještě přečetla jejich charakteristiku, tak jsem kamarádce vlastně oznámila, že TUHLE kočičku budu mít. Ona kývla, usmála se a jako velká obdivovatelka koček, přidala ještě pár informací o tomto úchvatném plemeni, ale zároveň mě upozornila, že jsou vzácné a sehnat koťátko nebude „sranda“.

Už ten den jsem seděla  na internetu a  hledala chovatele, pročítala stránky a obdivovala fotky všech barevných variet. Časem se z toho stal můj rituál před spaním, kdy jsem si každý večer udělala „birmařské kolečko“ – abych zjistila, kde je co nového. Takto jsem si snila o birmičce dva roky.

Po dvou letech přišel můj čas a já  jsem začala čekat, ve které chovatelské stanici se narodí koťátka. Strašně jsem toužila po kočičce, protože kocourů jsme měli vždycky doma plný dům. Vzhledem k tomu, že jsem výstavám nikdy „nefandila“,   rozhodla jsem se pro mazlíčka1.

K mojí obrovské radosti se v chovatelské stanici von Freitag narodilo pět holčiček a jeden chlapeček a ještě „želviček“! Nebylo nad čím váhat, protože želvičky se staly během posledního roku  mojí srdeční záležitostí. Bavila mě na nich jejich jedinečnost a originálnost. Na fotkách působí občas „plesnivě“, ale věřte, že jak je uvidíte na živo, zjistíte, že jejich kropenatost z nich dělá, co do zbarvení, jedinečného a krásného jedince.

 …naštěstí všechno vyšlo a já zanedlouho měla doma svojí první birmičku, ale nakonec chovnou, prostě nešlo odolat!  …časem jsem jí pořídila kamarádku, sestřičku… ale co jsem měla dělat, když ta byla a je, tak krásná „kropenatka“ :o)


 1 Vzhledem k nárokům, které jsou na birmy kladeny ohledně standartu, jsou koťátka u kterých se vyskytne „vada“, prodávána na mazlíčka, skoro vždy se jedná o „neukázkové“ ponožky či malý bílý flíček v odznacích, tyto roztomilé  „nedokonalosti“ jsou však alespoň v mých očích krásné.